NAUČNÁ CEDULE

Kdysi jsme se rozhodli k rybníku Hádek připravit informativí naučnou ceduli, která by kolemjdoucí seznámila s rybníkem, jeho historií a současným stavem. Nějakou dobu trvalo shromáždění podkladů a pak jejich převedené do nějakého vzhledu. Další dobu se vyráběla samotná konstrukce. No, a když bylo vše hotové, tak nám najednou žačalo být líto té práce a tabuli vydat na pospas vandalům k rybníku. Po zkušennosti s chováním některých lidí nejen u našeho rybníka jsme jí zatím uklidili do skladu. Nechceme, aby byla do týdne od vystavení posprejovaná a po dalším týdnu rozmlácená. Nicméně alespoň zde se na ní můžete podívat a dočíst se, co byste si mohli přečíst přímo u rybníka, kdyby ….

tabule

 

TEXT Z TABULE:
Vážení návštěvníci,
nacházíte se na hrázi rybníka „Hádek“, v mapách uváděný jako Strženka.
Strženka, zvaný též Stržený, Krkavecký nebo také U Stržené hráze, je první rybník z rybniční soustavy na Boleveckém potoce. Je veden v katastrálním území obce Chotíkov. Rybník byl obnovený v letech 1949–50
Prvním rybářským spolkem na místě původního rybníka, který zanikl přibližně před 200 lety. Na tuto událost odkazuje památný kámen na hrázi. Pravděpodobně se jednalo o rybník Klenovec z původní gotické soustavy.
Ten zpustl za třicetileté války, následně byl obnoven a poslední dochovaná zpráva o něm pochází z roku 1691. O obnovu Strženky se zasloužil František Hádek, předseda MNV v Chotíkově, a tak se mezi rybáři a místními
říká rybníku po něm Hádek.
Rybník je charakteristický dvojicí zálivů a poloostrovem. Je obklopen borovicovým lesem. Pod rybníkem se rozkládá přírodní rezervace Petrovka s pseudokrasovým žlebem, starým borem, rašeliništi a mokřady.
Bolevecký potok ústí po cca 1,1 km od výtoku z rybníka Hádek do Šídlovského rybníka.
Bolevecké rybníky aneb Bolevecká rybniční soustava je rozsáhlý ekosystém deseti rybníků v nivě Boleveckého potoka a jeho drobných přítoků na severním okraji Plzně. Soustava rybníků leží v povodí 6,5 km dlouhého
Boleveckého potoka, levostranného přítoku Berounky, do které ústí přibližně 700 m od hráze Velkého Boleveckého rybníka. Rozkládají se v původně protáhlém údolí s mokřady a rašeliništi v nadmořské výšce 310–360 m
na severním okraji Plzeňské kotliny na jihovýchodním úbočí vrchu Krkavce. Reliéf mírně zvlněné pahorkatiny s relativním převýšením 210 m vytváří předpoklad k tepelným inverzím a místnímu zvyšování či snižování
teploty. Z 1622 hektarů povodí je cca 90 % zalesněno s převahou borových lesů, což má spolu s extenzivním způsobem hospodaření příznivý vliv na vyrovnanou kvalitu vody v celé soustavě. Typický je tak nízký obsah
živin, který je příčinou mezotrofního stavu rybníků a také výjimečné druhové bohatosti planktonu. Společné rysy vodního prostředí celé soustavy jsou neutrální až mírně alkalické pH, velmi nízká úroveň bakteriologického
znečištění a šetrné rybářské hospodaření na rybnících s populacemi planktonožravých ryb, na hranici úživnosti vody.
Od svého vzniku byly rybníky využívány pro chov ryb, od počátku 20. století roste zájem o rekreační koupání. V současnosti rekreační a krajinářská funkce převládly nad hospodářským využitím. Jakost vody sleduje
průběžně Městská hygienická stanice, bylo vypracováno také několik specializovaných studií.
Zdroj: Wikipedia.cz